Ekonomika na rozcestí
Kypr, ostrovní stát v srdci Středozemního moře, prošel v posledních letech turbulentním obdobím. Ekonomika, závislá na službách, obchodu a turismu, čelila výzvám v podobě globální finanční krize, pandemie COVID-19 a ruské invaze na Ukrajinu.
Po propadu v roce 2020 se kyperská ekonomika v roce 2022 vzpamatovala a zaznamenala růst o 5,6 %. Pro rok 2023 se očekává další růst, avšak pomalejší, v rozmezí 2,3 % a 2,5 %. Vysoké ceny energií a potravin ovlivňují Kypr stejně jako zbytek světa. Inflace v roce 2022 dosáhla 8,1 %, pro rok 2023 se očekává pokles na 3,9 %. Míra nezaměstnanosti klesá a v roce 2022 dosáhla 7 %. Pro další roky se očekává další pokles na 6,6 %. Reakce na pandemii a růst životních nákladů vedly k prudkému nárůstu dluhu, který v roce 2022 dosáhl 90,1 % HDP.
Sektor služeb, tvořící 78 % HDP, je tahounem kyperské ekonomiky. Důležitou roli hraje finančnictví, nemovitosti a profesní služby. Turismus je klíčovým odvětvím, které v roce 2022 tvořilo 13 % HDP. Po pandemii se sektor pomalu zotavuje a v dalších letech se očekává další nárůst počtu turistů. Kypr má strategickou polohu na křižovatce Evropy, Asie a Afriky. To mu dává potenciál stát se důležitým centrem pro obchod a investice.
Ekonomika Kypru je silně závislá na turismu, což ji činí zranitelnou vůči vnějším vlivům. Diverzifikace ekonomiky je nezbytná pro dlouhodobou stabilitu. Ruská invaze na Ukrajinu a pokračující napětí v regionu představují pro Kypr geopolitické a ekonomické riziko. Kypr je jedním z nejvíce zranitelných států v EU vůči změně klimatu. Řešení dopadů klimatických změn bude pro zemi klíčovou výzvou.
Kyperská ekonomika se nachází na rozcestí. Po období turbulence se zotavuje, ale čelí řadě výzev. Diverzifikace ekonomiky, snižování dluhu a investice do inovací a vzdělání jsou klíčové pro zajištění dlouhodobé prosperity Kypru.